Město Uherské Hradiště je odedávna přirozeným středem Slovácka - regionu, proslulého svébytným folklórem, cimbálovou muzikou, dobrým vínem, překrásnými kroji a řadou zachovalých lidových tradic. Historické jádro města bylo prohlášeno městskou památkovou zónou.
Okolí města je charakteristické rozmanitou krajinou a přírodními zvláštnostmi, řekou Moravou s rozsáhlými lužními lesy s původní flórou a faunou. Nedaleko se nachází dvě podmanivá pohoří, Chřiby a Bílé Karpaty. Blízkost památného Velehradu, velkomoravského Starého Města - Veligradu, hradu Buchlova, zámku v Buchlovicích, ale například i unikátní vodní cesty Baťův kanál, činí z města atraktivní turistické centrum.
HISTORIE MĚSTA
Historie někdejšího královského města Uherské Hradiště je bohatá a sahá do dávné minulosti. Mírné klimatické podmínky a úrodná půda v nivě řeky Moravy předurčily tato místa pro rané osídlení, které je zde doloženo již ve starší době kamenné. Na křižovatce obchodních cest, vedoucích od severu k jihu a od západu k východu, vznikl v 8. a 9. století důmyslný ostrovní pevnostní systém.
Tři původně pusté ostrovy na řece Moravě byly na počátku 9. století osídleny slovanským lidem, přičemž stěžejní úlohu hrál tzv. Svatojiřský ostrov, nazývaný podle kaple sv. Jiří, která na něm stála. Sídelní areál na území dnešního Starého Města, Uherského Hradiště a Sadů patřil nepochybně k centrům Velké Moravy. Byla zde soustředěna mocenská správa, řemeslná výroba a obchod i náboženská a kulturní sféra. Po zániku Velkomoravské říše význam tohoto centra pominul.
Ve 13. století se jihovýchodní Morava stala terčem častých nepřátelských nájezdů. Pohraničními stezkami a brody pronikaly jednotky nepřátel a plenily úrodnou moravskou zemi. Vzhledem ke svému strategickému významu ostrova v řece Moravě, vznikla na místě zmiňované kaple sv. Jiří pevnost. Obyvateli nového města se stali osadníci z blízkých trhových vsí, královských Kunovic a klášterního Veligradu (Starého Města). Toto dvojí osídlení předurčilo
vzhled města, v němž vznikly v těsném sousedství dvě trhové osady, každá s náměstím. Obě náměstí spojuje dnešní Prostřední ulice, na které v roce 1296 vznikla první budova radnice.
Nově založené město nemělo zpočátku ustálený název, v zakládací listině pojmenováno nebylo. Ve druhé listině, vydané v roce 1258, je nazváno Novým Velehradem. Od tohoto názvu však bylo na konci 13. století upuštěno. V roce 1294 je poprvé pojmenováno Hradištěm. Přívlastek "Uherské" se poprvé objevil v roce 1587.
Novému městu, které mělo plnit cíle hospodářské i vojenské, byla panovníkem poskytnuta řada výsad, mezi než patřilo právo konat trhy, čímž se Hradiště
zařadilo mezi města s nejrozvinutějším tržním režimem v království. Dalšími výsadami bylo mílové právo, zakazující v okolí města šenk, právo ražby mince, v oblasti soudnictví tzv. brněnské právo.
Dálková cesta, vedoucí do Uher, byla přeložena tak, aby procházela městem. Aby město mohlo dostát svému strategicko-vojenskému poslání, muselo být opevněno. Nejstarší opevnění bylo dřevěné, tvořil ho val s palisádou. Od poloviny 14. století bylo započato se stavbou kamenných hradeb. V konečné podobě tvořila fortifikační systém města vnitřní kamenná hradba se sedmi věžemi (tři měly kruhový půdorys, čtyři pravoúhlý), hradební příkop a vnější kamenná hradba s bastiony.
Do města vedly ve středověku celkem tři brány, dvě z nich ležely na již zmiňované dálkové cestě z Uher. Do dnešních dob se dochovala pouze třetí brána, nyní nazývána Matyášova.
Za celou svou historii bylo město pouze jedenkrát dobyto. Stalo se tak v roce 1742 pruskými vojsky. Funkci pevnosti přestalo plnit o čtyři desetiletí později, avšak ještě dlouho zůstávalo sevřeno v původních hradbách. Postupné rozrůstání města vně hradeb započalo v závěru 1. poloviny 19. století.
PAMÁTKY, ZAJÍMAVOSTI
Zřejmě nejvýznamnější památka Uherského Hradiště se nachází v městské části Sady, kde byl objeven církevní komplex, který by mohl být sídlem arcibiskupa Metoděje. Zajímavou památkou jsou také zbytky městského opevnění, které pochází z první poloviny 14. století a ze století sedmnáctého. Městské brány se nedochovaly, zachovala se pouze výpadová branka zvaná Matyášova brána v parku za komplexem jezuitských budov. Dominantou Masarykova náměstí je farní kostel sv. Františka Xaverského tvořící součást areálu jezuitských budov. Na náměstí se nachází barokní kašna s plastikou delfínů a piniovou šiškou. Další pozoruhodnou budovou Masarykova náměstí je barokní lékárna U zlaté koruny, která slouží svému účelu již od konce 17. století. Jedinou renesanční stavbou ve městě je Dům U Slunce postavený roku 1578. Původně sloužil jako městské skladiště soli, dnes slouží jako hotel a pasáž SLUNCE. Dvě historická centra Hradiště - Masarykovo a Mariánské náměstí spojuje Prostřední ulice. Stará radnice v Prostřední ulici pochází asi ze 14. století a třebaže prošla řadou pozdějších přestaveb, je řazena k nejhodnotnějším architektonickým památkám ve městě.
Mariánskému náměstí uprostřed vévodí Mariánský morový sloup, postavený jako výraz díků za odvrácení morové epidemie v roce 1715. Na místě sloupu původně stávala kašna, která byla přesunuta na své dnešní místo. Barokní kašna je z konce 17. století a jejím tvůrcem byl Karel Josef Rossi. Nejstarší stavbou ve městě je gotická kaple sv. Alžběty, která po rozsáhlé opravě v roce 1995 dnes slouží jako lékárna. Františkánský klášter byl založen roku 1490. Nejvýznamnější a velmi reprezentativní místností je refektář. V současné době v budově sídlí Státní okresní archiv. Součástí areálu františkánského kláštera je kostel Zvěstování Panny Marie postavený na přelomu 15. a 16. století. Poblíž kláštera stojí Židovská synagoga postavená roku 1875. Od roku 1967 zde sídlí Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana. Stará pošta, ve které je dnes umístěna Galerie Slováckého muzea, byla postavena původně jako císařská zbrojnice v letech 1721 - 1723 podle plánů Jacoba Albla a Leandra Anqisoly. Po mnoha různých využitích se budova dostala do majetku Slováckého muzea, které zde vybudovalo novou galerii. Slovácké muzeum sídlí ve Smetanových sadech v budově bývalého hostince Na střelnici postaveného roku 1908. K původní budově bylo přistavěno v letech 1936 a 1940-1942 boční křídlo podle projektu architekta Bohuslava Fuchse.
Barokní kaple sv. Šebestiána na Palackého náměstí byla postavena roku 1715 městskou posádkou jako výraz díku za odvrácení morové epidemie.
KULTURA
Uherské Hradiště charakterizuje bohatá kulturní tradice, vyrůstající z lidové kultury – folkloru. Působí zde mnoho vynikajících cimbálových muzik a národopisných souborů, z nichž největšího věhlasu dosáhl Hradišťan. Je tady řada profesionálních kulturních zařízení. V hlavní budově Slováckého muzea se můžete seznámit prostřednictvím stálé národopisné expozice Slovácko se způsobem života a prací lidu na Slovácku. V dalších výstavních sálech se obměňují krátkodobé historické, národopisné, archeologické i obecně vlastivědné výstavy. Galerie Slováckého muzea nabízí stálou expozici výtvarného umění jihovýchodní Moravy i přechodné výstavy. K muzeu patří také volně přístupná archeologická lokalita Výšina sv. Metoděje. Ve Slováckém centru kultury a tradic, bývalé jezuitské koleji, najdete dvě stálé expozice – multimediální Expozici dějin města Uherského Hradiště s unikátní virtuální prohlídkou, kde se můžete seznámit s dějinami města a Galerii Joži Uprky. Uherské Hradiště má dvě profesionální divadelní scény - Slovácké divadlo a Hoffmannovo divadlo. Široké spektrum zábavy i poučení nabízí Klub kultury, Městská kina nebo Knihovna Bedřicha Beneše Buchlovana, kde se zrodila - dnes už věhlasná - Noc s Andersenem. Celá řada kulturních a společenských akcí je pořádána v Klubu kultury a Redutě, alternativou pro mladé je Klub Mír. Městská kina pak prezentují bohaté formy české i zahraniční kinematografie, zabezpečují živé přenosy světoznámých oper.
Nejenom uvnitř sálů, ale i na náměstích, v parcích, kavárnách a vinárnách, ba dokonce i lodi plující po řece Moravě můžete potkat kulturu.
Kalendář akcí obsahuje každý měsíc rozmanitou nabídku. V letním období se pořádá celá řada kulturních akcí známých jako Hradišťské kulturní léto. Již poněkolikáté si dávají v Uherském Hradišti dostaveníčko příznivci jazzu při akci s názvem Hello Jazz veekend. Mezinárodní věhlas si během řady let svého trvání získala Letní filmová škola. Tradiční výrobky lidové tvořivosti jsou pak k dostání i během pravidelných jarmarků tradiční rukodělné výroby. Září je ve znamení Slováckých slavností vína a otevřených památek, na jejíž přípravě se podílí obce a města regionu. S mezinárodní účastí probíhá přehlídka filmů a akcí s ekologickou tematikou Týká se to také Tebe, Festival hudebních nástrojů lidových muzik a Mezinárodní dětský folklorní festival Kunovské léto. V září si pochutnáte na gastrofestivalu s názvem Slovácký festival chutí a kulturní rok pak uzavírá listopadové Žehnání svatomartinského vína, přehlídka Slovácko v tradici a vánoční jarmark s řadou doprovodných akcí.
SPORT, TURISTIKA
K relaxaci a sportovnímu vyžití obyvatel i návštěvníků města slouží kvalitní hřiště, sportoviště a cyklostezky. Fotbalový stadion s kapacitou 8.000 sedících diváků je jeden z nejmodernějších v České republice. Své sídlo zde má klub 1.FC Slovácko. V sousedství se nalézá atletický stadion, na němž se konají četná mistrovství a utkání. Součástí sportovního centra jsou i víceúčelová hřiště s umělým povrchem.
V Uherském Hradišti si můžete zahrát tenis nebo plážový volejbal na třech osvětlených dvorcích. Vedle stojící sportovní hala nabízí širokou škálu aktivit, před ní pak jsou volně přístupné cvičební a posilovací prvky. Celý sportovní blok doplňuje zimní stadion s celoročním provozem, možností veřejného bruslení, ledního hokeje, v létě se zde hraje in-line hokej. Za zimním stadionem naleznete aquapark – jeho největší atrakci představují dva tobogány, celoročně otevřený výplavový bazén s vyhřívanou vodou a wellness centrum. Jak ve venkovních, tak i vnitřních prostorech jsou zážitkové bazény s vodními atrakcemi.
Každý rok probíhá v Uherském Hradišti řada sportovních akcí. Na mnoha sportovištích ve městě tak kromě sportovních závodů a přeborů probíhají akce, kterých se může zúčastnit i veřejnost. Cyklisté si mohou například užít sobotu na vinařských stezkách a otevřít je v dubnu akcí Na kole vinohrady Uherskohradišťska. V říjnu se pak koná jejich uzavírání. V květnu se zase symbolicky otevírá plavební sezóna na Baťově kanále. K prázdninám už neodmyslitelně patří Slovácké léto. Pověst vydařené sportovní akce si získal říjnový Slovácký běh, kdy zájemci z řad veřejnosti běží městským okruhem.
VÍNO A VINAŘSTVÍ
Uherské Hradiště dalo jméno nejmenší a nejsevernější vinařské oblasti na Slovácku - Uherskohradišťské. Pěstuje se tady hlavně Müller-Thurgau, Rulandské bílé, Muškát moravský a Ryzlink rýnský. Plochy vinic a vinné sklepy jsou soustředěny v městské části Mařatice. Známé jsou zdejší tratě Dolní hora, Střední hora, Soví hora a Stará hora. Ve druhé polovině 17. století zde dochází k výstavbě početných vinných sklepů, několik je chráněných jako památka lidové architektury. Za návštěvu stojí např. dům č.p. 247, dnes vinárna "U lisu", nebo č.p. 244, 260, 381. Zajímavostí zdejších sklepů je také to, že řada osobností uměleckého, literárního i hudebního života zanechala na nejedněch dveřích svůj podpis. Uherským Hradištěm prochází Moravská vinná stezka propojující všechny vinařské oblasti na Moravě a regionální Uherskohradiťská vinařská stezka.
OSOBNOSTI
Mezi významné osobnosti Uherského Hradiště patří bezesporu herci Karel Augusta či Václav Postránecký, kteří působili ve zdejším Slováckém divadle. K dlaším významným osobnostem patři napřo olympijská vítezka Dana Zátopková nebo podnikatel Jan Antonín Baťa.
DOSTUPNOST- Vzdálenost vzdušnou čarou: Uherské Hradiště je 65 km východně od Brna
- Silniční spojení: silnice I. třídy E50 Slavkov u Brna - Uherský Brod, č.55 Otrokovice - Veselí nad Moravou.
- Autobusová doprava: přímý spoj s Brnem (74 km), autobusové nádraží, MHD Uherské Hradiště
- Železniční doprava: žst. Uherské Hradiště (č. 330, 340, 341), trať Přerov - Břeclav
- Pěšky: městem vede zelená TZ
- Na kole: městem prochází cyklotrasy č. 4, 5055, 5049.
ZDROJ INFORMACÍ: www.uherske-hradiste.cz, MIC
|
|