Naučná stezka je součástí přírodního parku "Lanškrounské rybníky".
Počet zastavení : 8
1. Ochrana území přírodního parku
Přírodní park má v okolní intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině mimořádnou biologickou a estetickou hodnotu. Rozkládá se západně od Lanškrouna jako součást příměstské rekreační zóny. Na ploše 233 ha zahrnuje soustavu rybníků - od litorálu rybníka Dlouhého, přes Olšový, Pšeničkův a Slunečný až po dva menší Ostrovské rybníky.
2. Natura 2000 - lokalita Lanškrounské ryníky
V roce 2004 byla biologicky nejhodnotnější část přírodního parku Lanškrounské rybníky navržena do národního seznamu evropsky významných lokalit – budoucí součásti evropské soustavy chráněných území NATURA 2000 (Směrnice Rady 92/43/EHS, novela zákona č. 114/1992 Sb., pod č. 218/2004 Sb.).
3. Vodní a mokřadní rostliny
Mokřadní i vodní rostliny se neuvěřitelně rychle rozrůstají a vytvářením silných kořenových soustav spolu s obrovskou produkcí biomasy snižují výšku hladiny a zatopené oblasti přetváří zpátky v bažinu. Dobře je to patrné v horní části většiny rybníků, které se činností rákosů, skřípin, ostřic, orobinců, stolístků a řas postupně zmenšují. Tento proces je natolik vitální, že bez neustálých zásahů člověka by se převážná část kulturní krajiny vrátila do původního stavu v průběhu 150 – 200 let.
4. Historie Lanškrounských rybníků
Lanškrounská kronika za počátek místního rybníkářství považuje až rok 1433. Tehdy pravděpodobně vzniklo několik malých rybníčků na Zadním potoce přitékajícím od Jakubovic a sbírajícím vodu i od Mariánské hory. Dochovala se nám po nich alespoň jejich poetická jména: Štičí, Divoký, Fojtový a Nový. Tyto rybníčky ležely nedaleko klášterního dvora Krumvaldu (původně Kronfeldu), který stával nad dnešním Olšovým rybníkem v těsné blízkosti silnice do Jakubovic.
5. Ekosystém Lanškrounských rybníků
Soustava vodních ploch sedmi lanškrounských rybníků (Krátký, Dlouhý, Olšový, Pšeničkův, Slunečný, Ostrovský 1 a Ostrovský 2) velmi výrazně pozměnila ráz původního ekosystému i krajiny. Vytvořilo se zde ale nové, relativně stabilní vodní prostředí, které původní bažinatý potoční luh a mokřad obohatilo o celou řadu rostlin a živočichů.
6. Živočichové vázaní na vodní prostředí
Živočichové v okolí rybníků jsou různým způsobem vázaní na vodní prostředí. Nejpočetnější skupinu představují ptáci, kteří zde hledají potravu i prostor pro hnízdění. Většině výborně vyhovují přilehlé mokřady a potoční luh, protože v bujné vegetaci nacházejí spolehlivý úkryt a vyvádějí zde mláďata. To platí jak pro typicky vodní druhy, tak i hmyzožravé a semenožravé ptáky. Pro celou řadu z nich se nabízí v okolí rybníků výborné životní podmínky. Obojživelníci vyhledávají rybníky a jezírka v mokřadech především v době rozmnožování na jaře. Další část roku tráví podobně jako plazi buď na břehu rybníků, nebo v přilehlých ekosystémech. Savci doplňují ekosystém jen několika druhy. Převládají býložraví hlodavci a hmyzožravci.
7. Geologie území Lanškrounska
Samotnou Lanškrounskou kotlinu tvoří sníženina, tzv. kyšperská synklinála, vyplněná druhohorními sedimenty, zčásti překrytými třetihorními říčními a mořskými usazeninami. Ty se vyskytují na mnoha místech severně od Lanškrouna v podobě pískových, jílových a štěrkových nánosů.
8. Lesy v okolí rybníků
Zdravý druhově přirozený les je stabilní ekosystém s velmi silnou schopností odolávat nečekaným přírodním katastrofám. Produkuje nebývalé množství biomasy (dřevo, listy atd.). Zásluhou fotosyntetických procesů v zelených částech rostlin přibude každoročně na hektar zdravého lesa několik tun dřevní hmoty. Udržet tento systém vyvážený znamená přeměnit obrovské množství dřevní hmoty na základní rostlinami znovu využitelné látky vracející se do přírodního koloběhu ve formě humusu a minerálů.
Zdroj informací: www.mesto-lanskroun.cz