Základní kámen byl položen roku 1699. Stavba však byla roku 1700 přerušena tragickou smrtí tehdejších majitelů panství, mladého šlechtického páru Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberku. Na smiřickém panství tak osiřela jejich tehdy roční dcera Marie Terezie Violanta. Zásluhou jejího poručníka, prastrýce Václava Vojtěcha ze Šternberku bylo ve stavbě kostela téměř po roce opět pokračováno. Roku 1711 se v kostele už křtilo.
Ke kostelu přiléhá čtyřboká věž vysoká 49 metrů. Byla dostavěna v roce 1705, na vrcholku je ozdobena osmicípou hvězdou. Ve věži je zavěšen zvon Egidius (sv. Jiljí) o hmotnosti 1400 kg, který byl ulit kutnohorským zvonařem Jakubem Ptáčkem v roce 1519. Vedle kostela je umístěno sousoší sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1730, které původně stálo v prostoru před zámkem. Vysochal ho pravděpodobně některý z žáků Matyáše Brauna.
Co se týká autorství stavby, je přisuzováno Kryštofu Dienzenhoferovi (1655-1722) anebo Janu Blažeji Santinimu (1677-1723). Nejde spolehlivě určit, neboť ve stavbě jsou prvky typické pro oba stavitele a stavební plány a písemnosti ke stavbě se nedochovaly, zřejmě byly zničeny při některém požáru, kterým Smiřice od té doby několikrát podlehly. V každém případě je kostel ceněn jako stavebně velmi hodnotná barokní stavba. U tohoto kostela se jedná o závažný článek při formování vrcholného (dynamického) baroka. Poměrně krátká doba jeho výstavby přinesla ojedinělý, kompaktní, slohově jednotný interiér.
ZDROJ www.kaple.smirice.cz
Z obrazů kostelu dominuje vrcholné dílo Petra Brandla „Klanění Tří králů“ (1727) umístěné na hlavním oltáři, které bylo 29.9.2005 vládou ČR prohlášeno za Národní kulturní památku. Obraz doplňují nadživotní sochy rodičů Panny Marie, sv. Jáchyma a sv. Anny od F. J. Pacáka, žáka M.B. Brauna, který je také autorem ostatních soch tvořících hlavní oltář. Z Brandlovy ruky vyšel také menší obraz sv. Blažeje, který je umístěn na patronátním oltáři. Na postranních oltářích jsou mezi štukové sochy českých světců umístěny obraz Glorifikace Jana Nepomuckého od italského malíře C. Carloneho a obraz Madony podávající růženec sv. Dominikovi od královéhradeckého malíře O. Maywalda. Na hlavním oltáři je umístěna desková malba Madony s Ježíškem od neznámého autora ze 16. století. Dřevěné lavice, kazatelna s reliéfem Mojžíše na řečništi a symbolem Božího oka, oltář Jezulátka a spodní část hlavního oltáře pocházejí z dílny řezbáře K. Devotyho.
Dnes je kostel využíván pro svatební obřady a jako koncertní sál. Vystupoval zde např. Jaroslav Svěcený, Daniel Hůlka, Boni Pueri. Zámecký kostel Zjevení Páně byl pro svoji výjimečnou architekturu prohlášen v roce 1996 za národní kulturní památku.
Zajímavosti
Mezi nově vyhlášenými národními kulturními památkami ze dne 29.9.2005 mají své zastoupení i Smiřice - za NKP byl mimo jiné vyhlášen soubor šesti barokních oltářních obrazů Karla Škréty a Petra Brandla, mezi něž je zařazen i Brandlův obraz z naší zámecké kaple "Klanění Tří králů" (1727).
Otevírací doba
Prohlídky se konají po předchozí domluvě se správcem objektu - Městským úřadem Smiřice. Objednat prohlídku si můžete telefonicky nebo na e-mail. Minimální počet návštěvníků ve skupině je šest osob.
Vstupné
dospělí 30 Kč
členové Klubu českých turistů - 25 Kč
mládež, studenti, důchodci, ZTP 20 Kč
Služby
- svatební obřady
- koncertní a erbovní sál k pronájmu
- prodej pohledů a informačních brožur o barokní památce
- CD Jaroslava Svěceného "Slavné české housle - Smiřické svátky hudby".
- prodej turistické známky č. 1230 - SMIŘICE - ZÁMECKÁ KAPLE ZJEVENÍ PÁNĚ.
Parkování
Dostupnost :