NAPAJEDLA

Město Napajedla leží v nadmořské výšce 200m. Nachází se na hranici dvou důležitých geomorfologických jednotek - Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu. Přírodní podmínky tohoto místa jsou poněkud neobvyklé. Řeka Morava je zde náhle sevřena do poměrně krátkého ale úzkého průlomového údolí, kterým jsou vzájemně oba úvaly propojeny.
Místo, označované jako Napajedelská brána, tvořilo již pro pravěkého a středověkého člověka strategicky důležitý bod. Údolí s příznivými životními podmínkami, nacházející se na obchodní stezce v blízkosti brodu přes řeku, vytvářelo dobré předpoklady pro trvalejší osídlení.
Historický název města sám nejlépe vypovídá o jeho někdejším významu.

Po staletí využívaly obchodní i vojenské karavany brod na řece Moravě při cestě od Baltu do středomoří a zpět. Při zastavení zde napojily koně, v okolních lesích našly potravu. Z osady bylo ve 14. století městečko, v 19. století město. První písemná zpráva pochází z roku 1362.
Největšího věhlasu dosáhlo napajedelské panství za pánů ze Stockau. Sirné lázně s kvalitní léčivou minerálkou a bohatým kulturním programem lákaly návštěvníky zdaleka. Vídeňská smetánka začala do Napajedel jezdit po založení hřebčina, o jehož rozkvět se postaral zejména zeť pana hraběte Aristides Baltazzi. Tradice chovu anglických plnokrevníků v Napajedlích trvá bez přerušení téměř 120 let.

Náměstí v Napajedlích vévodí novorenesanční budova radnice. Toto dílo architekta Dominika Feye oslavuje v roce 2004 stoleté výročí. Na výzdobě radnice se před sto lety podíleli Franta Úprka sochou sv. Jiří, patrona Napajedel, a Jano Kohler vitrážemi oken a keramickým ciferníkem věžních hodin.
Napajedlané střeží i několik dalších pamětihodných budov. Patří sem barokní kostel sv. Bartoloměje, i budova bývalého kláštera, ve které město rekonstruuje někdejší kapli na stánek umění, koncertů a výstav. Dalšími jsou rodné domy slavných napajedelských rodáků, jako klavírního virtuóza Rudolfa Firkušného, generála Josefa Šnejdárka, spisovatelky Boženy Benešové a dalších.

Folklorní soubory Radovan a Radovánek, s padesátiletou tradicí své činnosti, udržují stále živé písně, kroje a lidové zvyky. Své místo zde našlo každoroční srpnové setkání folklorních souborů Valašska, Slovácka a Hané "Napajedelské chodníčky". Novou tradicí je "Svatováclavský večer" - královský pochodňový průvod městem a bohatý kulturní program v den státního svátku. Jarní "Divadelní festival ochotnických souborů" s téměř padesátiletou tradicí je již klasikou kulturního života města.